Když se řekne „citron“, většině z nás naskočí ostrá, drsná kyselost. Interdonato je jiný. Je to citron s jemností v duši – voní po mořském větru, zní v něm kamenné zídky olivových hájů a dozrává dřív než ostatní. V Řecku ho potkáme už od října do prosince, někde i dříve. V době, kdy se Evropa balí do svetrů, on si drží v dužnině kousek pozdního léta. První posel zimního světla.
A teď upřímně: pokud vás kdy citron pálil v puse tak, že přebil všechno ostatní, Interdonato je opak. Pořád je to citron – svěží, čistý, ale místo křiku šeptá. Nabídne chuť, ne válku chutí.
Co je vlastně „Interdonato“
Interdonato (Citrus limon ‘Interdonato’) vznikl na Sicílii v 19. století. Je to kříženec běžného citronu (Citrus limon) – tedy druhu, který dnes známe z kuchyně – a starobylého citrónu (Citrus medica), původního předka všech citrusů, jehož dužina se používala spíše pro kůru a kandování. Tohle spojení přineslo to nejlepší z obou světů: svěžest citronu a jemnost citrónu. Nese jméno po Giovanni Interdonatovi, Garibaldiho plukovníkovi, který se po bojích vrátil ke stromům – a udělal tím víc pro naše saláty než lecjaká revoluce. Univerzitní kolekce odrůd citrusů uvádí, že jde o citron–citrón hybrid pocházející zhruba z roku 1875; poznat je ho snadno: prodloužený tvar, tenká slupka, jemná kyselost.
Interdonato v Řecku: druhý domov, jiný rytmus
Ano, rodí se na Sicílii. Ale druhý domov našel i v Řecku – logicky tam, kde září dřív: Peloponés, Kréta, okolí Arty. Řečtí pěstitelé si ho oblíbili pro jemnost, nižší kyselost a rané dozrávání. V Korinthii a sousední Aigialii se citrusům daří stabilně; i po náročných letech se zdejší sady drží, jen potřebují déšť, aby export stihl sezonu.
A pak je tu ještě jedna hezká řecká specialita: „cold-fused“ olivový olej – tedy lisování oliv společně s čerstvými citrony. Výsledek? Olej, který není ochucovadlo, ale spolu-lisovaný produkt – citrus je v něm od první vteřiny.
Jak ten plod vypadá a chutná
Tvar: protáhlý, lehce oválný, často se špičatým koncem.
Kůra: tenká a hladká, s vysokým podílem aromatických olejů – skvělá na strouhání.
Dužina: světle žlutá, šťavnatá, s nižší kyselostí, bez hořkosti.
Semena: málo nebo žádná.
Chuť: jemná, vyvážená, spíš osvěžující než „agresivní“.
Sklizeň v Řecku: říjen–prosinec (v teplejších kapsách už konec září).
Strom: středního vzrůstu, rozložitá koruna, dobrá plodnost.
Proč zrovna Interdonato do řecké kuchyně sedí
Řekové mají jednoduché pravidlo: „Bez citronu není chuť.“ A Interdonato to posouvá: dá chuť, ale nezastíní. V řeckých tavernách se objevuje v ladolemonu (λαδολέμονο), avgolemonu (αβγολέμονο) i moschari lemonato (μοσχάρι λεμονάτο) – všude tam, kde kyselost drží rovnováhu s olejem nebo vínem. Není to citron „na vitamin C“, ale na harmonii.
Co si odnést do české kuchyně
Interdonato se skvěle hodí na ryby, do salátů, marinád, dezertů i čaje. V čaji chutná jemněji, v bábovce se neztratí a při pečení kuřete nehořkne. Je to citron, který chutná i dětem a nezanechá kyselý dojezd. Kdo ho zkusí jednou, pozná, že citron může být i laskavý.